Sleipnir

Konečně se (až koncem minulého roku 2018) naši politici začali vážně zaobírat novelizací lesního zákona, která by měla nejenom zásadně řešit kalamitní situaci kůrovce v našich lesích, ale mohla by být pro nás všechny přínosem. Snad to bude brzo.

Je tosamozřejmě o financích, ale i když naše lesní hospodářství ví (Lesy ČR, které vlastní přibližně 50% všech lesních porostů v zemi), že budou kvůli velkým nákladům na likvidaci, těžbu kůrovcového dřeva a následné výsadbě nových stromkův mínusu. Pro ozdravení našich lesů to za tu ztrátu určitě stojí. Ale je to určitě chyba státu, že se na tuto kalamitu reaguje velmi, velmi opožděně, a aby to bylo v pořádku, tak by měl zase stát finančně pomoci a naše Lesy ČR by měly skutečně začít efektivně hospodařit.

Nejlepší varianta zpracování této dřevné suroviny, je samozřejmě ji zpracovat zde, v tuzemsku. A pokud projdou návrhy na nižší DPH o 5% pro
·         palivové dřevo
·         stavební dřevo
·         dřevěné brikety
·         dřevěné palety
                                 tak to bude mít přínos i pro obyčejné spotřebitele.
 Naše firmy, už mají z tohoto dřeva nadměrné zásoby. Snad. Takže, pokud vývoz  kůrovcového dřeva bude cenově výhodný, tak to trošku zalepí Lesům ČR ztrátu.
Co by mohlo prospět ohledně dřeva naší ekonomice?  Možná by se naše dřevařské a stavební firmy mohli vážně zajímat o výrobu takzvaného superdřeva – materiálu pro budoucnost. O výrobě tohoto nového dřevěného materiálu, který je odolnější víc než ocel, se psalo v některých časopisech v zahraničí i u nás. Je to vynález amerických vědců a výroba je podle nich celkem jednoduchá. Technologie výroby tohoto „superdřeva“ je založena pouze na částečném odstranění lignitu (který spojuje buněčné stěny), následné povaření na 65°C v roztoku (voda + hydroxid sodný + siřičitan sodný) a okamžitě toto horké dřevo se stlačuje.
Výhoda:měkké dřevo zpracované touto technologií je: lehkost, pevnější než ocel, dá se ohýbat a tvarovat. A tak je možné toto „superdřevo“ využít všude. Ve stavebním a nábytkářském průmyslu. Co je též důležité  –  výroba je levná.
Zamyslet se, zjistit všechny možnosti a pustit se do realizace – to by mohlo být velmi zajímavé.

Univerzální
Na začátek uveďme, že tento typ šatů je opravdu pro každou ženu, nehledě na její věk a typ postavy. I tady se samozřejmě prosazuje vliv módních trendů, avšak pokud vsadíme na klasické barvy a kvalitní materiály, stane se takový dobře vybraný kousek nesmrtelnou součástí vašeho šatníku, který lze hravě „dotáhnout“ doplňky.
Proč tomu tak je? Linie šatů dráždivě obepíná křivky postavy, zároveň ale nechává i dostatek prostoru pro fantazii a celkově působí velmi vkusně a žensky.

Výběr
Důraz klademe na to, aby nám „pouzdrovky“ především dobře padly, nikde nic neodstávalo ani neškrtilo. Měly by sedět na těle jako druhá kůže, a to jak v pase, tak i v oblasti ramenou.
Délka šatů by měla odpovídat hlavně příležitosti, k níž hodláme šaty obléci – pro volný čas můžete zvolit mini, do práce a k oficiálnějším příležitostem se doporučuje dodržet délku zhruba 5 centimetrů nad kolena. Zajímavou variantou je délka do půlky lýtka, která prodlouží siluetu ve stylu 50.let.
Stejně pestré jsou možnosti řešení výstřihu a rukávů. Ctít bychom měli zásadu, že čím kratší zvolíte délku šatů, tím víc byste se měli krotit v hloubce výstřihu, aby celkový dojem nepůsobil příliš lacině. Velmi ženské jsou modely s rovným výstřihem a odhalenými rameny, vedle ale nešlápnete ani když zvolíte minimalistický střih s kulatým výstřihem ke krku a jemně vykrojenými rukávy. K mání je i košilová varianta pouzdrovek s různými délkami rukávů.
Střih těchto šatů velmi dobře umožňuje využít barvy a vzory k optickému vytvarování postavy. Například vhodně užitý motiv půlkruhů nebo puntíků dodá a zvýrazní ženské křivky i ženám s chlapeckou postavou. Štíhlým ženám stejně poslouží vodorovné pruhy, především v létě je tento vzor velmi aktuální.
Stejným způsobem vybíráme i barvu šatů – pudrové a jemné odstíny působí romanticky a něžně, třeba sytě červená z vás naopak udělá obratem ruky femme fatale. Kromě žádaného výsledného dojmu tady bereme v úvahu i barvu vlasů, ke které by měl výsledný model určitým způsobem ladit.

Pravidlo na závěr
Snad více než u jiných typů šatů platí při výběru pouzdrovek rovnice, že čím výraznější model co do barvy a střihu zvolíte, tím víc dá kromě vaší krásy vyniknout i všem nedokonalostem postavy. Za extravaganci tady prostě nic neschováte, naopak povětšinou na to ještě upozorníte. Při výběru je tedy nezbytný určitý odstup, a to nejen od zrcadla. Jen tehdy, když se ve vaší „druhé kůži“ budete cítit dobře, bude vám opravdu slušet.

1.      Fotografie
Většina lidí se na seznamkách dívá jako první právě na fotku. To rozhodně neznamená, že pokud nejste druhá Claudia Schiffer nebo Brad Pitt, tak nemáte šanci. Nicméně, pokud máte na profilu fotku z dětství nebo focenou ve tři ráno v baru, tak dost potenciálních partnerek a partnerů odradíte. To samé platí i o fotkách v prádle nebo do půl těla, alespoň pokud nehledáte známost na jednu noc. Vyberte si aktuální fotku, na které jste k poznání, dobře vás reprezentuje a na které se líbíte sami sobě. Není vůbec špatný nápad investovat do profesionálního focení. Za pár stokorun získáte kvalitní sebe-prezentaci, kterou kromě randění využijete například i v profesním životě.

2.      Kino, výlety…a co dál?
Jasně, možná opravdu máte rádi chození na procházky, návštěvy kina a čas strávený s přáteli. Jenže to má asi každý. Tenhle výčet zálib ukazuje, že jste nebyli ochotni obětovat ani pět minut přemýšlení nad tím, co vás skutečně baví. Děláte nějaký sport? Tak napište jaký, raději než jen „sport“. Píšete vlastní povídky, baví vás indická kuchyně nebo děláte nejlepší fotky široko daleko? Tak sem s tím. Buďte konkrétní, společný zájem vždycky zaujme.

3.      Pravopisné chyby
Nemusíte být zrovna Shakespeare, ale ujišťujeme vás, že na profil plný pravopysných chip odpoví jen málokdo. Prakticky všechny počítačové programy už dnes disponují kontrolou pravopisu, tak ji použijte. Pokud si stále nejste jisti, požádejte někoho, aby si po vás váš výtvor přečetl. Kromě vychytání chyb vám takový člověk může dát i zpětnou vazbu.

Pasivita
Je to sice smutné, ale lidí, kteří jen sedí a čekají, až jim někdo napíše, jen plno. Seberte odvahu a tomu, kdo vás zaujme, napište jako první. Někdo možná neodpoví, ale spousta potenciálních protějšků bude určitě příjemně překvapena. Iniciativa a zájem o druhého zkrátka táhnou,  a vůbec nezáleží na tom, jestli se s někým potkáte v baru nebo přes obrazovku. 

S narozením dítěte přichází i otázka finanční. Budeme schopni pokrýt všechny náklady, které teď po nás bude vyžadovat? Zvykneme si rychle na to, že je nás o jednoho navíc? Ač se to nezdá a novorozeně po Vás rozhodně nebude žádat tolik, jako pubertální dítě (nebude si vymýšlet, že tohle jíst, nosit nebo používat nebude), ale zároveň utratíte peníze za doplňky stravy, plínky nebo stále nové a nové oblečení. Je tedy na místě zauvažovat o tom, zda budete schopni k těmto výdajům přidat i spoření, nebo raději nespořit vůbec.

Spořit můžete v jakémkoliv věku dítěte. Většina spořitelen tento krok doporučuje. Důvody jsou například takové, že se Vaše dítě bude chtít dostat na vysokou školu v zahraničí. Muselo by si pak vzít studentskou půjčku, jinak náklady nepokryje. Dalším důvodem mohou být i koleje, které dnes nejsou levnou záležitostí. Výhodou spoření je i to, že nikdo přesně neříká kolik peněz na účet musíte vložit. Je tu pouze podmínka, že musíte něco alespoň jednou za dva měsíce vložit.
Objevují se i názory, že takové počínání je nebezpečné, jelikož dítě celý život ví, že až se bude muset postavit na vlastní nohy, nebude s tím mít takový problém a bude stále spoléhat na ,,peníze od rodičů”. Psychologové nedoporučují tento krok také proto, že rodiči našetřené peníze pak vysokoškolští studenti berou stále jako kapesné a nevyužijí je ke koupi nutností, ale většinou si za ně užívají.

Suma sumarum

Je pouze na vás, jestli se do šetření vrhnete. Jak můžete vidět, každá skupina lidí se k této problematice finančního zabezpečení našich ratolestí v dospělosti vyjadřuje jinak. Je jisté, že postupně odkládat peníze po menších částkách je lepší, než je muset mít později k dispozici ve velkých částkách okamžitě. Zároveň z psychologického hlediska může dojít k nerozvážnému zacházení s penězi.

Socialistické státy se snaží podporovat klasický model rodiny, kdy hlavou rodiny je otec – muž. Jejich životním posláním je úspěšně projít pubertálním obdobím a najít si ženu, s kterou by založil rodinu.

Hození návnady

Aby muž dobyl srdce své vyvolené, musí dělat věci, které by ho normálně nenapadly. Zve dívku do kina, na romantické večeře, na procházky, podnikají výlety do přírody. Dělá vše proto, aby v něžném pohlaví vzbudil zájem a pocit, že s tímto chlapcem se jen tak nudit nebude.

Zatáhnout za nitky

V okamžiku kdy muž ucítí, že se žena chytila na háček, je potřeba rychle zareagovat a dostat ji na bezpečné místo. Dochází k sestěhování se a sžívání se. Intervaly mezi jednotlivými událostmi z předcházející etapy se zvětšují, ale stále je potřeba udržovat dívku v představě, že je pro muže středem vesmíru. Aby náhodou neutekla.

Kontrola jakosti

Jakmile je ruka v rukávě a obě pohlaví spolu úspěšně žijí pod jednou střechou, je potřeba, aby si muž začal ženu ověřovat v jejich dovednostech. Zdali se umí postavit k plotně, vypere, vyžehlí, uklidí, nakoupí, zařídí, zaveze, přiveze a zda ji přijmou jeho kamarádi.

Po těchto třech krocích nebrání nic tomu, aby se mladý pár sezdal. Muž požádá ženu o ruku. Žena ohromena a překvapená jeho žádost příjme, a chystá se veselka. Netrvá to dlouho a novomanželé zplodí svého prvního potomka.

A tady začíná ještě těžší život muže. Žena se stane matkou, přestane pracovat, začne bláznit pod palbou hormonů a idylka se začíná měnit v horor. Novopečený tatínek najednou z pohledu manželky vydělává málo peněz, vůbec netráví čas doma, ani s ní a ani s dítětem, pořád chodí do hospody, doma nepomáhá, neuklízí, ani neodnese ten zpropadený koš s odpadky, prostě nedělá NIC, jen chodí do práce. A kdoví, co tam chodí dělat…

Poté, co se žena vrací do pracovního procesu, dochází k částečnému uvolnění napjaté atmosféry. Naštěstí u muže se stále nic nemění, jen chodí do zaměstnání, je tedy stále pomyslným lovcem, který zabezpečuje svou rodinu. No, ale už se nemusí tolik snažit, jeho družka už přece taky vydělává a stará se i o děti a zbytek domácnosti.

Přítelkyně, manželky, dcery, matky, tchýně, babičky, zpytujte své svědomí a dovolte žít opačnému pohlaví pohodlnější a méně starostlivý život. Oni to vážně nemají snadné…

Bydlení ve městě upřednostňují poslední dobou hlavně mladí lidé, a mají také proč, bydlení ve městě má velkou spoustu výhod. Pořízení bytu ve městě vyjde sice dráž, hlavně přímo v centru města, ale hodnota takového bytu neklesá, pokud se ho někdo rozhodne za pár let prodat, zpravidla ho prodá ještě za vyšší cenu, než ho koupil.

Jaké hlavní výhody přináší bydlení ve městě:
–        snadno seženete zaměstnání – ve velkých městech máte k sehnání zaměstnání mnohem větší šanci, než lidé bydlící na vesnici, když zaměstnavateli řeknou, jak daleko by museli dojíždět, určitě upřednostní člověka, který bydlí v daném městě, a i když bude mít například nepojízdný automobil, snadno se do práce dopraví MHD
–        MHD je další výhodou bydlení ve městě, snadno se jím dopravíte na jakékoli místo
–        velká síť obchodních center je další výhodou bydlení ve městě, a i když pracujete dlouho do večera, a obchodní centra mají již zavřeno, ve městech najdete spoustu „večerek“, v kterých se dá nakoupit do pozdních nočních hodin
–        mateřské školky, základní, střední a vysoké školy – další výhoda bydlení ve městě, pokud máte děti, odpadnou Vám starosti s každodenním dojížděním s dětmi do školky, později do školy, na vesnicích je málokdy mateřská školka, natož základní škola, na školu střední byste je stejně vozit museli
–        ve městech je samozřejmě také možnost dalšího vzdělávání, jako jsou různé rekvalifikační nebo jazykové kurzy, na které byste z vesnice také museli dojíždět
–        někdo jistě namítne – a co životní prostředí? Ve velkých městech není životní prostředí tak znečištěné, jak je zažitý názor, naopak v některých městech bylo prokázáno, že životní prostředí v nich je mnohem ekologičtější, než by se mohlo zdát

–        nevýhodou bydlení ve městě může být vyšší kriminalita, obzvlášť v některých částech daného města, a pokud máte psa nebo malé děti, také málo možností chodit na procházky, za přírodou budete muset nejspíš cestovat
–        nevýhodou mohou být také dopravní zácpy v určitých hodinách, ale ty se dají vyřešit cestováním MHD.

Podstatné je zvážit dané klady a zápory obou materiálů. Vždy je výběr zcela Vaší individuální záležitostí. Nejde jednoznačně konstatovat, zda dřevěná či laminátová podlaha je lepší. Je třeba se zamyslet nad tím, že každá podlaha má svá specifika. Mezi ovlivňující faktory náleží například, zda-li rádi chodíte doma bosi, jestli preferujete modernější styl bez nákladné údržby, zda se jedná o rodinu s dětmi apod. Pro mnohé zajisté svou roli hraje i pořizovací cena.

 
Dřevěná podlaha
 
Charakteristikou je nejen dlouhá životnost, ale přínosná je možnost renovace. Předností je kvalitní přírodní materiál, který působí hřejivým vzhledem. Dřevěná podlaha vyžaduje péči v rámci údržby. Jelikož se podlahy vyrábějí z mnoha druhů dřeva, což má vliv nejen na vzhled podlahy, ale také na životnost a odolnost. Nejen že vyžadují náročnější údržbu, jsou citlivé na jakékoli mechanické poškození, ať už třeba jen poškrábání od písku, či od psích drápů. U dřevěné podlahy je třeba být opatrní ohledně vody, tekutiny. Vylití na podlahu může mít negativní vliv v podobě zkroucení dřeva. Jakákoli vlhkost či přítomnost vody, i v případě pouhých pár kapek, je třeba ihned utřít. Tak se předejde riziku poškození dřeva a poté potenciální opravě.
 
Výhody:
 
·         dlouhá životnost,
·         vyšší elasticita,
·         tlumí nárazy i hluk,
·         dobrá tepelná izolace,
·         nepodléhá módním trendům,
·         kvalitní materiál.
 
Laminátová podlaha
 
Pro někoho může být zde rozhodným faktorem nižší cena oproti dřevěné podlaze. Lepší odolnost i vůči mechanickému poškození. Ideální pro rodinu s malými dětmi. Pozitivem je, že laminátová podlaha není náročná na údržbu a tudíž nevyžaduje tolik péče a tím Vás neokrade o vzácný čas. I zde je třeba být velmi opatrní ohledně vlhkosti a přítomnosti vody. V případě proniknutí dochází k deformaci podlahy bez návratu do původního vzhledu. Jedná se o trvalé poškození. Pod laminátové podlahy je možno zabudovat topení. Pro někoho může být však záporem, že laminát je chladnějším materiálem.
 
Výhody
 
·         snadší udržovatelnost,
·         vyšší odolnost proti poškození,
·         nižší cena,
·         jsou hygienické, nízký obsah emisí,
·         moderní design – pestrá škála nabídky vzorů a typů,
·         tepelná vodivost.

Jsou místa na zemi, kde se lidé živí příšerami.Ne, že by je přímo pojídali, ale spoléhají na ně v lákání turistů. Jednou takovou zemí je Skotsko. Asi nemusím příliš zdůrazňovat, o kterou příšerku se jedná. V jezeře Loch Ness se před světem ukrývá Nessie. Za dobu své existence se dostala do pohádek, do filmů i na fotografie. Tam by měla být ta skutečná. Ale ta fotka vždycky vyjde nějak podivně.

Skotové na ni ale nedají dopustit a doslova si ji hýčkají.
·        Lákají sem na ni turisty z celého světa a nabízejí jim lodě a autobusy s průvodci.
·        Ti turistům tak dlouho o Nessie vypravují, až ji nejeden návštěvník i spatří.
·        A jestli se stále nemohou ničeho dopátrat, tak jim průvodce pomůže nějakým tím zrakovým přeludem.

Hlavně, až budete u jezera pátrat po tomto bájném ještěrovi (či co to vlastně je), nechoďte k němu moc blízko. Prý ten, kdo ho spatřil z velké blízkosti, už námi nikdy spatřen nebyl. Jen mě tak napadá, jak se ostatní dozvěděli, že zmizel právě po spatření Nessie?

Pozor na trolly!

Až někdy pojedete na Island, všimněte si, jak tam mají klikaté silnice. Je to kvůli trollům a elfům.Když se někde staví silnice a nastanou problémy, je to právě tím, že se tyto bytosti zlobí. Proto se musí komunikace odklonit.
o   Zatímco Skotové zřejmě ve skrytu duše o své příšeře tak trochu pochybují a její existenci vítají jako dobrého tahouna pro cizince, Islanďané ve své bytosti bezmezně věří.

Je to patrné i z vyjádření bývalého prezidenta Grímssona, který litoval, že neumí s malými mužíčky komunikovat. A dokonce prý to jeho babička ovládala. Podle odborníků na nadpřirozené bytosti, bydlí trollové na svých statcích ve skalách, kde klidně popíjejí kávu a přikusují palačinky. Všude na celém světě se dají najít bytosti, které nejsou z našeho světa. Některé jsou laskavé a některé nahánějí lidem strach.