Zatímco dříve bylo obvyklé, že v panelácích najdeme bytová družstva, dnes jejich úlohu převzala v naprosté většině případů společenství vlastníků jednotek. Jsou totiž mnohem pružnější a dokáží tak lépe reagovat na neustále probíhající změny.

I tady je však hlavním cílem udržovat společné prostory tak, aby to vyhovovalo pokud možno všem obyvatelům, a aby dům byl v dobrém stavu. To vše samozřejmě není zadarmo, proto každý, kdo v onom domě bydlí, platí měsíční příspěvek do fondu oprav. Z něj jsou financovány nejrůznější nezbytné práce.

Ovšem je jasné, že o to, co je nezbytné, nemůže rozhodovat pouze jedna osoba. Proto jsou pravidelně svolávány schůze svj. Zde se rozhoduje právě o tom, jak naložit se společnými prostorami, které opravy a úpravy jsou nezbytné, a které mohou ještě počkat.

klasické paneláky

Tyto schůze však nemůže svolávat každý. Mají určitá pravidla, která musí být dodržena. Jedním z nich je, že svolat ji může pouze předseda. Ten samozřejmě neobchází všechny obyvatele domu, nýbrž vyvěsí oznámení o schůzi na předem dohodnuté místo, například domovní nástěnku.

Po zahájení je také nutné zapsat, kdo z členů je přítomen a kdo naopak chybí. Jednotliví členové pak svou účast stvrdí podpisem. To je důležité, neboť některá rozhodnutí vyžadují nadpoloviční většinu hlasů, a pokud bude účast nízká, nemohou být provedeny.

začátek schůze svj

Vždy jsou také na začátku předneseny základní informace, například částka, která je aktuálně ve fondu oprav, případně co za práce bylo od minulé schůze provedeno. Účastníci musí zkrátka mít představu o tom, v jaké situaci dům je.

Následuje samotné jednání, kde se řeší nezbytné věci, po němž se případně přistupuje k hlasování, pokud je to potřeba. Z celého procesu se provádí zápis, který je nakonec podepsán jak předsedou, tak zapisovatelem, a jeho kopie odeslána na bytový úřad.

Tak se zajišťuje regulérnost celého procesu a to, aby si předseda nemohl dělat, co se mu zlíbí. Jistě, systém to není dokonalý, avšak v současnosti je to nejlepší, co máme.