Dnešní doba je velmi těžká. Pro všechny. Pro rodiny s dětmi, mladé páry, seniory, podnikatele, zaměstnance. Jako by se po době koronaviru nějak přelomilo období a všechno se pro nás začalo tak nějak zhoršovat. Někdo může namítat, že v jiných dobách se lidé měli daleko hůř. To je pravda. Těžko můžeme naše problémy srovnávat třeba s živořením a útrapami za druhé světové války. Ale to přeci neznamená, že si nemůžeme navzájem říct: ano, máme problémy a není to ideální. Naše mzdy nám nestačí. Kvůli inflaci došlo k prudkému nárůstu úplně všeho.
Nejenom třeba nemovitostí, energií, ale i úplně těch základních věcí, které potřebujeme k životu. Jídlo, voda a podobně. A to už se na situaci některých rodin opravdu šeredně promítlo. Najdete spoustu rodin, které žijí od výplaty k výplatě a někdy na to jídlo prostě ani nemají. Co se týče trhu s nemovitostmi, to je kategorie sama o sobě. Bohužel, dnes si může vlastní dům či byt koupit jen málokdo. A když si ho někdo kupuje, mizivá procenta si na něj našetří sama. To snad v dnešní době ani nejde. Musíte se zadlužit a vzít si hypotéku na několik desítek let, pokud nechcete platit nájem. Což se taky nevyplatí. Nájmy se každý rok zvyšují a dnes je problém sehnat i byt k pronájmu, který by byl na úrovni a byl stavem alespoň trochu úměrný ceně, kterou za něj platíte.
Starší generace se často odvolává na to, jak jsou ti mladí neschopní. Oni si přeci na domy našetřili sami a ještě si k tomu koupili auto a zajeli si na dovolenou k Balatonu. Ale dnešní situace je úplně jiná. Pro nás mladší generace to zní jako sci-fi a starší generace se do naší kůže nikdy nedokáže vžít. Kdy zase bude líp? To asi nikdo neví. Musíme se proto radovat alespoň z toho, co máme. Negativním přístupem to daleko nedotáhneme. Musíme se snažit a nemyslet na to, že jsou k nám možná někteří lidé a situace nespravedliví. Život se musí hrát s kartami, které nám byly rozdány.